Autor: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc.
Vznik a evoluce rodu Homo zahrnuje tři základní fáze: 1. Diferenciace homininů na konci třetihor a vznik raných forem rodu Homo, 2. Evoluce archaických druhů rodu Homo a vznik Homo heidelbergensis/archaický Homo sapiens, 3. Diferenciace archaických forem Homo sapiens na neandrtálce a anatomicky moderního člověka s následnou kolonizací světa. V první fázi vznikly dvě nezávislé formy rodu Homo, Homo habilis a Homo erectus/ergaster. Obě formy vznikly paralelně, ale pouze Homo erectus/ergaster byl přímým předkem moderních forem rodu Homo. Neandrtálci a anatomicky moderní člověk (AMČ) vznikl na konci risského glaciálu diferenciací z archaických forem Homo sapiens, a to nezávisle na sobě – neandrtálci na území Evropy a západní Asie a AMČ v Africe. K pochopení této diferenciace významně přispěly paleogenetické výzkumy, které prokázaly, že neandrtálci jsou AMČ geneticky velmi blízcí a obě skupiny se mohly vzájemně křížit. Tyto studie také prokázaly, že obě skupiny vznikly z archaických forem Homo sapiens, které již například měly genetické předpoklady pro lidskou řeč. Po předposledním zalednění, které souviselo s výbuchem supervulkánu Toba, neandrtálci postupně vymírají a AMČ v období od 65 tisíc let začíná kolonizovat svět. Do Evropy se dostává již před 45 tisíci lety a žije zde minimálně 10 000 let spolu s neandrtálci.
Autor: PhDr. et Mgr. Martin Rychlík, Ph.D.
Vlasy definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho pohlaví, sexuální dostupnosti, věku nebo sociálnímu statusu. Zvláště v asijských společnostech se účesy často pojí se sexuální a náboženskou symbolikou, jak ukazuje studie, jež popisuje dějiny, významy a typy účesů v tradiční Indii, Číně, jihovýchodní Asii, Tibetu či Japonsku.
Autor: PhDr. Máša Dudziaková
Studie se zaměřuje na rozbor aspektů společných všem praktikám tělesných modifikací a jejich kritickou analýzu. Cíl práce tak spočívá ve vytvoření funkční definice pro zákroky spadající do kategorie tělesných modifikací. Ta totiž vzhledem k veliké rozmanitosti v oblasti jednotlivých praktik a úkonů dosud neexistuje v žádné obecně uznávané podobě. Autorka v závěru skutečně jednoduchou a funkční tělesnou modifikaci o čtyřech bodech přináší. Jde o zpřesnění definice tělesných modifikací, o kterou se pokusila ve své diplomové práci Tělesné modifikace v kyberpunkové literatuře, kde bylo ovšem vymezení upraveno pro zkoumání literárního textu. Studie vychází z rigorózní práce Tělesné modifikace v kyberpunku, kyberpunk v tělesných modifikacích.
Autor: doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.
The Aim of this paper is an analysis and comparison of evolutionary theories of culture that have been created in so called evolutionary social sciences. The article focuses on the theories of culture, which are based on Darwinian theory of evolution. Although the theory of evolution is a common denominator of these theories of culture, each of them uses a framework of theory of evolution in a diff erent way, and accentuates the diverse facets of culture in general. On the grounds of similarities and diff erences the article sugg ests to divide the existing evolutionary theories of culture into four main groups. The main argument is that the groups of theories of culture address diff erent structural levels of culture. The common denominator of cultural research within evolutionary social sciences is the application of an etic approach to culture. Culture is reduced to behavior; with the exception of theorists of behavioral ecology who use a concept of a heritable information to explain culture from an evolutionary perspective.
Autor: Mgr. Michaela Konopíková (Ph.D. student)
The main objective of the article is to describe and analyze an Islamic religious holiday Eid al-Adha among Berbers living in the High Atlas Mountains of Morocco. A special attention is paid to the religious and gender context of the celebration.
Autor: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D.
Předmětem studie je analýza pravěkého umění jako dokladu geneze lidské kreativity. V období mladého paleolitu nastal tvůrčí rozvoj jak materiální technologie, tak umělecké kreativity, které dokumentuje široká paleta artefaktů. Tyto artefakty pravděpodobně zobrazují prehistorické postavy čarodějů (šamanů), kteří se v průběhu rituálů maskovali jako zvířata. Současně je možné tyto obrazy interpretovat jako prehistorické čaroděje v maskách, kteří sestupují do hlubin jeskyní, aby zde symbolicky překročili hranice oddělující svět lidí a zvířat, kultury a přírody. Cílem studie je komparace a selektivní analýza obrazů prehistorických čarodějů, které se dochovaly v mladopaleolitických jeskyních. Zvláštní pozornost je věnována existenci čarodějů v období postmoderny. Jedná se především o fenomén furry – antropomorfní bytosti, jež vykazuje lidské způsoby chování a charakteristiky. Pojem furry vychází z aspirací jedinců, kteří touží získat podobu zvířete. Toho dosahují prostřednictvím nasazování zvířecích masek a kostýmů. Výsledkem je archetypální sémiotická informace dokládající duální podstatu lidství – spojení člověka a zvířete.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení