The Journal of Culture 1/2017

Autor: Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D.

Text nabízí úvahu nad současnými formami spolupráce mezi hi-tech vědou a uměním – a to konkrétně na příkladu tzv. bioartu a sciartu. Bioart a sciart v sobě slučují vzájemné ovlivňování umělecké praxe a technologií a postupů současné vědy; často genetiky, informatiky, bioniky. Jakožto biotechnologické, digitální umění jsou bioart a sciart založeny na vědomé práci s živými tkáněmi, popřípadě na genetickém či kybernetickém upravování těchto tkání a vytváření umělých forem či simulací života. Projekty mnohých umělců-vědců jsou inspirovány vývojem společnosti, kde se biologie stává technologickou, a technologie se stávají biologickými, a kde se pro antropologii vytváří příležitosti pro reflexi tvorby specifických liminárních forem života, lidského či skoro-lidského. Analyticky text sleduje inspirace ze současné antropologie živého a multidruhové antropologie, tak jak jej ve svých textech prezentují Stefan Helmreich, Eduardo Kohn, a další. Díky inspiraci konkrétními uměleckými díly Kena Rinalda, zvláště 3 – Story Robots, Autopoiesis, C/Borg – The Parliament of Robots či Borderless Bacteria, tedy biotechnologickými asamblážemi lidí, zvířat, věcí, digitálních rozhraní pak text ukazuje možné způsoby přemýšlení o současném biotechnologickém umění a hranic lidství, či postavy „anthropos“.

Autor: Jana Kopelentova Rehak, Ph.D.

This paper looks at urban Mural Art, “open canvas” in a city, in relation to social struggle in Baltimore. Focused on a dual character, window/mirror effect, of an urban mural art, it explores a visual pattern constituted in the canvas, but also how an urban walls changes a sense of place in Baltimore’s broken neighborhoods. It is a visual and ethnographic encounter with urban social ecology as it evolves aesthetics, environmentalism and ethics. The creative and environmental practice in Baltimore, are discussed here in the light of agency claiming right to the city to overcome the experiences of trauma and fear, above all desire for social justice.

Autor: Mgr. Petr Kostrhun, Ph.D.

Příspěvek v úvodní části mapuje propojení tvorby předních českých umělců ve službách archeologie od poloviny 19. století a jejich roli v rámci národní emancipace před první světovou válkou. Hlavní část textu vychází z pramenného studia archivu Karla Absolona (1877 – 1960), který představoval v Československu v období mezi světovými válkami jednu z ústředních osobností na poli archeologie a speleologie. Absolonovy vědecké aktivity vyvolávaly pozornost u řady českých malířů, literátů, fotografů, filmařů i filozofů, kteří výsledky archeologického výzkumu různou měrou reflektovali jak ve spolupráci s Karlem Absolonem, tak ve vlastní umělecké tvorbě.

Autor: Prof. Augustin F. C. Holl

Thanks to Harald Pager’s (1993) sustained effort, most of the rock art stations in Brandberg, Namibia, were visited and carefully recorded. The collection of rock art from Brandberg published by the Heinrich Barth Institute of the University of Cologne is an unparalleled working tool. Building on previous attempts to explain and interpret the paintings from Snake Rock shelter, this paper revisits these and peels the different layers of images, motifs, and compositions represented. There are numerous superimpositions; the initial ones are predominantly a ‘black and white’ painting tradition. The images in ‘color tradition’ are painted on top of the previous ones, sometimes with a clear intent to obliterate them. The long and sinuous red motif in the East section of the painting is the representation of a river. Humans, animals, trees, rivers, dug-outs, are choreographed in a meaningful and contested landscape. It is that complex web of ideas displayed on Snake rock shelter’s wall that is explored in this paper.

Autor: PhDr. Lívia Šavelková, Ph.D.

Předmětem tohoto příspěvku je pohled na sociální imaginaci indiána ve filmu. Utváření představ je pojato v historickém kontextu od počátku vzniku filmu na konci 19. století až po současnou tvorbu, jejímiž autory jsou také zástupci původních obyvatel Severní Ameriky. Text reflektuje téma dekolonizace mediální sféry ve vztahu k reprezentaci původních obyvatel a také diskutuje možné limity alternativ k hollywoodské produkci, zejména ve vztahu publika k specifikům estetiky a narativity současných tvůrců z řad původních obyvatel.

Autor: PhDr. Kristýna Řeháčková

Studie charakterizuje vznik a vývoj totemových sloupů na americkém severozápadním pobřeží z hlediska jejich významu v rámci hmotné i nehmotné kultury jeho původních obyvatel. Popisuje oblast, její obyvatele a jejich zvyky z pohledu kulturní antropologie. Dále je pozornost věnována specifickým materiálům, technologiím a postupům místního řezbářství. Poslední část studie se zabývá historickým vývojem totemových sloupů včetně jejich nově nabytých funkcí v současné společnosti.