The Journal of Culture 2/2016

Autor: Prof. Dr. Didier Fassin

Výzkum obvykle končí publikováním výsledků. Po zveřejnění putuje mezi různými okruhy čtenářů, vyvolává diskuze, otevírá nové perspektivy. Tento pohyb publikovaného výzkumu sám může být předmětem výzkumu. V tomto článku analyzuji „posmrtný“ veřejný život etnografických výzkumů. Nejde mi zde ani tak o prosazování veřejné sociální vědy, spíše zkoumám, co to veřejná sociální věda je, jaké si klade otázky a jakým výzvám a limitům čelí. Na příkladu mého vlastního veřejného angažování a na ohlasech mých dvou knih o urbánním policejním dohledu a vězeňských podmínkách ve Francii diskutuji smysl a význam dalšího života etnografie, různé kontexty jejich interakce s veřejností a specifické otázky vztahující se ke zveřejnění etnografických výzkumů.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. Pavel Sitek, Ph.D.

Alterita, nebo obecněji vztah k neznámému je jedním ze základních principů lidské existence. Setkání s jinakostí vytváří celou řadu kontinuálních změn vztahu k sobě samotnému i ke světu, a to jak na úrovni emocí, tak reflexe. Příspěvek se zaměřuje na setkání a interakci s jinakostí v průběhu tzv. “migrační krize”, která je charakteristická významnou emocionalizací pohybu lidí. Uvedené fenomény jsou promýšleny na základě díla Hanse Blumenberga a ilustrovány prostřednictvím metafory ztroskotání lodi, respektive diváka ztroskotání pozorujícího.

zip článek ke stažení

Autor: Mgr. Ľubomír Lupták, Ph.D.

Studie pojednává o komplikovaném vztahu mezi etnickými procesy, reprodukcí etnorasového stigmatu a etnorasových hierarchií a bezpečnostními praktikami a diskurzy. Sekuritizace a s ní související bezpečnostní praktiky jsou nahlíženy jako součásti širšího kulturního mechanismu plnícího funkci produkce klíčových klasifikačních kategorií, nastolování a vyjednávání jejich obsahu a hierarchických vztahů mezi nimi. Jejich prostřednictvím pak sekuritizace slouží nastolování a vyjednávání kulturních hranic, akceptovatelných kulturních obsahů a tabu. Ve vztahu k populaci zatížené etnorasovým stigmatem a nacházející se v prekérním socioekonomickém postavení pak bezpečnostní praktiky a diskurzy plní funkci reprodukce tohoto stigmatu a třídního postavení, umožňují legitimizaci jejího ekonomického a symbolického vykořisťování, a přispívají k její fyzické a symbolické izolaci − ve výsledku tak přispívají k reprodukci společenského zřízení, v němž jsou mocenské nerovnosti odvozené od etnorasové hierarchie.

zip článek ke stažení

Autor: Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D.

V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovaných evangelíků v obci Veliké Srediště. Skrze narativistickou perspektivu rozebírám obsahy kulturní a komunitní paměti této skupiny s důrazem na moment migrace, tj. příchod do nového multietnického prostoru. Prostřednictvím Vansinovy kategorie floating gap se pak chci pokusit problematiku řešit zaměřením na generační transmisi paměti, abych tak poukázal na to, jak je toto sdílené a předávané historické vědomí určující pro konstrukci vlastní sebeidentifikace členů příslušné lokální skupiny v multietnickém prostředí Banátu, kde členové této krajanské komunity tvoří jednu z mnoha v regionu zastoupených etnických či náboženských menšin.

zip článek ke stažení

Autor: Mgr. Šárka Kadlecová

Článek se zabývá zločinem z nenávisti s ohledem na jeho širší společenskou dimenzi. Hate crime jako pojem a rozlišující kategorie zločinu vznikl ve Spojených státech amerických. Následně byl tento koncept přejat dalšími demokratickými státy, velmi často v jisté úpravě názvu či právní definice. V současné době se používá i v českém diskurzu a pojem násilí z nenávisti se nedávno stal součástí českého práva. Od té doby, co byl pojem v osmdesátých letech dvacátého století zaveden, pronikl do právního, kriminologického a sociologického výzkumu. Obecně výzkum předsudečného násilí spíše omezen, v České republice výrazně, především takový, který je zaměřen na souvislosti se společenským rozměrem takových činů. Cílem tohoto článku je představit přístupy k rasově či etnicky motivovanému zločinu zakotvené v urbánní ekologii. Představíme vybrané teorie urbánní ekologie a metodologii zvolenou ke zkoumání hate crime ve vybraných oblastech USA a dále se zaměříme na možnost jejich aplikace v českém kontextu, především s ohledem na data, která zde máme k dispozici.

zip článek ke stažení

Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay