Autor: Mgr. Lenka Zahrádková
Kmen Khásí je jednou z mála společností světa, která i v době modernizace a globalizace aktivně udržuje matrilineární tradici. Co to znamená pro běžný život žen ve společnosti Khásí? Jakým způsobem je zde vnímáno ženské tělo, reprodukční cyklus a jak je nahlíženo na porod a celé perinatální období? Tento příspěvek je reflexí metodologie terénního etnografického výzkumu, který trval 3 měsíce a proběhl ve dvou cestách (2015 a 2016). Nejdůležitějšími metodami byly především kvalitativní neformální hloubkové rozhovory s matkami a tradičními porodními asistenty a participativní pozorování. V tomto článku představuji a reflektuji hlavní těžkosti a výzvy, se kterými jsem se během výzkumu potýkala a které by mohly potkat i další výzkumníky. Konkrétně zde diskutuji problém předsudků aočekávání výzkumníka, technické komplikace, a úskalí nedostatku kontroly ve smyslu nepředvídatelnosti porodu a závislosti na hostitelích.
Autor: Mgr. Filip Jakubec, DiS.
Bezdomovectvo je v našich končinách pomerne novou záležitosťou, ktorú sme začali postupne odkrývať po roku 1989. Neznamená to ale že počas obdobia socializmu bezdomovci neexistovali, avšak štát ich kriminalizoval na úrovni príživníkov a problém z ideologických príčin v každej rovine tabuizoval. Výskum ľudí bez domova patrí nepochybne k ťažším terénom, ktoré nám 21. storočie ponúka. S narastajúcim počtom chudobných a sociálne vylúčených jedincov sa javí ako nutné, aby sa v obdobnom teréne výskumníci udomácnili a vedeli sa v ňom pohybovať. Nasledujúci text približuje jednu z mnohých ciest, ako ku kvalitatívnemu výskumu ľudí bez domova pristupovať, pri čom sa opiera o základné metodologické východiská etnológie a autorove skúsenosti s cieľovou skupinou.
Autor: Mgr. Veronika Špirková
Bezdomovectvo je jedným z najviditeľnejších problémov súčasnosti, skrývajúce svoju ďalšiu neviditeľnú dimenziu. Účelom tohto článku je predstaviť metodologické úskalia kvalitatívneho výskumu v útulku pre tzv. ľudí bez domova, poukázať na ich stigmatizáciu a snaha o jej prekonanie. Štúdia je založená na etnografickom výskume vykonávanom v útulku v Českej republike počas rokov 2017-2018 v pozícii pracovníka v sociálnych službách. Úlohou destigmatizácie je podpora redukcie marginalizácie tzv. ľudí bez domova zmenou uhla pohľadu väčšinovej populácie v nasledujúcich kategóriách: tzv. ľudia bez domova ako (ne)homogénna skupina a individuálny prístup; (ne)schopnosť pracovať a nájsť si bývanie; agresivita a podráždenosť ako (ne)povahová vlastnosť; zdravotné (seba)ohrozenie; alkoholová a drogová (ne)závislosť a psychické zdravie; kriminálna (ne)činnosť. Daný článok je výsledkom angažovanej antropológie, ktorá prezentuje navonok sa negatívne prejavujúce situácie ako prispôsobenie sa unikátnej bezdomoveckej situácii človeka, podporené adekvátnymi citáciami tzv. ľudí bez domova v každej kapitole.
Autor: Mgr. Martina Jakubcová
Autorka sa v príspevku zaoberá prostredím internetu ako novodobým výskumným terénom, pričom dôraz kladie na etický rozmer takéhoto výskumu. Ústrednou myšlienkou textu je odôvodnenie jej pragmatického stanoviska v tejto otázke, neopomína ani bližšie predstavenie širšej problematiky výskumného prostredia či tzv. internet studies. Vzhľadom na fakt, že rozširovanie online terénu priamo súvisí taktiež s rozvojom moderných technológií, zameriava sa aj na komparáciu výskumníkovho konania v porovnaní s terénom „tradičným“.
Autor: Mgr. Michaela Davidová
Tato práce se zabývá českými konvertitkami k islámu, ženami, které se narodily a byly vychovány v České republice. Text se soustředí na zahalování v české společnosti. Celý výzkum je postaven na kvalitativním antropologickém výzkumu a podložený osobními výpověďmi a životními příběhy mých respondentek. Jejich výpovědi jsou dávány do souvislostí s teoretickým rámcem a výzkumy zabývajícími se konverzí v evropských zemích a USA.
Autor: Mgr. Eduard Petiška
Wikipedie patří mezi nejpoužívanější otevřené vzdělávací zdroje (OER). Je jedním z nejnavštěvovanějších webů na světě a je používána pro primární úvod do tématu, stejně jako pro rešerši sekundárních zdrojů. Wikipedie má tedy značný vliv na formování znalostí a obecného povědomí o různých tématech. Z jejího významu mohou těžit vzdělávací instituce, a to jak jejím využitím pro komunikaci obecných poznatků, tak pro zviditelnění výsledků vlastního výzkumu. V rámci studie jsme se zaměřili na možnosti využití Wikipedie pro etnologii. Provedli jsme analýzu zmínek o etnologii ve všech článcích na české Wikipedii, tyto články jsme zařadili do jednotlivých kategorií a následně zmapovali počet jejich zobrazení. Výsledky ukázaly, že etnologie je na české Wikipedii relativně málo reprezentována. Zvolené klíčové slovo etnologie zmiňuje pouze 240 článků, což je výrazně méně než v zahraničních mutacích. Zároveň se ukazuje, že poptávka po etnologických poznatcích na české Wikipedii existuje, vzhledem k tomu, že tyto články mají za tři roky přes 4 300 000 zobrazení. V závěru proto také navrhujeme možnosti, jak komunikaci etnologie na Wikipedii zlepšit.
Autor: Mgr. Karolína Čerňáková, Ph.D.
Text se zaměřuje na kritiku interpretativní metodologie sociálních věd z pozice moderní filozofie vědy. Cílem je interdisciplinárně postihnout teoretické přístupy, které jsou diskutovány v rámci filosofie vědy. Jedná se zejména o argumenty proti epistemickému relativismu a postmoderní teoretické přístupy v antropologii. Vycházet budeme především z Quinovy koncepce naturalizované epistemologie, která poukazuje na důležitost užití metod, s nimiž pracují přírodní vědy. Text se dále zakládá na Darwinově sociální teorii a metodologickém holismu Alexe Rosenberga. Cílem práce je naturalizovat metodologii antropologického výzkumu, která bude korespondovat s metodologií přírodních věd a Quinova naturalismu. Koncept naturalizované antropologie je založen na kauzálním vysvětlení lidského jednání, zkoumání norem a pravidelností v lidském jednání a generalizaci. Naturalizovaná metodologie antropologického výzkumu ukáže, jak za pomoci užití metod přírodní vědy můžeme nejlépe objasnit povahu lidského jednání.
Autor: Ing. Alena Lochmannová, MBA
Vězeňské tetování je nedílnou součástí tzv. druhého života odsouzených. Specifická vězeňská tatuáž představuje způsob neverbální komunikace, kdy odsouzení skrze svoji tělesnost sdělují více či méně podstatné informace ve vazbě na jejich kriminální kariéru, sdílenou filozofii či ideologii, hodnoty, touhy či další. S ohledem na skutečnost, že tetování je ve vězeňském prostředí zakázáno, je vězeňská tatuáž primárně svým charakterem antiautoritativní modifikací. Současně se však jedná o modifikaci úzce související s identitou odsouzeného, která se ve vězeňském prostředí postupem času transformuje a ego odsouzeného zde prochází sebeumrtvujícím procesem. V roce 2015 byla v The Journal of Culture publikována první dílčí studie zaměřená na vězeňskou tatuáž. Tato studie, která na ni navazuje, si klade za cíl vedle prezentace dílčích funkcí vězeňské tatuáže také doplnit škálu základních kategorií vězeňského tetování. Prezentovaná data vychází z vlastního etnografického výzkumu realizovaného v letech 2013–2017 v pěti českých mužských věznicích.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení