The Journal of Culture 2/2020

Autorka: Jana Kopelentova Rehak

This paper examines human health in the context of socioecological systems. Considering a holistic healing model, this study explores how local self-curative practices are shaped by sensory experiencing and believes in the curative “magical” agency of blue space. Zooming on an aqua land­scape, in a small town in the Czech Republic, discusses healing properties people assign to the aquatic landscape and argue that by engaging with the Otava River swimmers are constructing an eco-healing holistic model.

zip článek ke stažení

Autor: Petr Hudec

Příspěvek přináší nový pohled na praxi zpřístupňování tuzemských památek. Zkoumá, jak ji zrcadlí československý a český hraný film, který významným způsobem ovlivňuje veřejné mínění. Díky rešerši čtyřiceti tří filmů různých žánrů, které pokrývají období od roku 1919 do roku 2019, je možné reflektovat, jak se v čase měnila interpretační východiska prezentace památek. Dále se pak článek věnuje obrazu průvodců ve filmu a předestírá typologii jejich dramatických charakterů i stylů jejich práce. Podobně je věnována pozornost zobrazení návštěvníků.

zip článek ke stažení

Autor: Milan Svoboda

Studie nastiňuje vývoj dekoračních dominant hodovních tabulí a evoluci trendů jejich dnešní prezentace od pohledu striktně umělecko-historického k přístupu sociálně antropologickému. Od čistě umělecko-řemeslného popisu, přes představení souvisejících funkcí ve společnosti a její kultuře převážně 19. století, až po snahu o identifikaci nového interaktivního a inovativního využití těchto skvostů při jejich dnešním představení veřejnosti s cílem kultivovat současné návštěvnické publikum památkových objektů. A to při striktním zachování všech nutných pravidel památkové péče a ochrany těchto vzácných a ojedinělých historických mobiliárních kusů.

zip článek ke stažení

Autoři: Pavel Šmíra, Michaela Vaculíková

Tato studie je snahou aplikovat Deleuzeho a Guattariho teorii hladkého a rýhovaného na fenomen dřevěných obytných staveb, které jsou budovány v regionu Beskyd od poloviny 13. století až po 19. století a které se do historie lidové architektury vepsaly jako roubenky. Záměrem je poukázat na to, že roubenky, právě tak jako veškerá lidová architektura a lidové umění vůbec, náleží hladkému, a toto hladké s postupem času jen velmi těžko vzdoruje rýhovaným tendencím. Vlastním cílem studie je načrtnout naději, jež může být v lidové tvorbě ukryta, pro náš ostře rýhovaný svět.

zip článek ke stažení

Autorka: Markéta Jozová

Tramping má velmi dlouhou (byť proměnlivou) historii a pevně ukotvenou pozici mezi českými subkulturami. Zároveň je toto téma stále přitažlivější pro badatele. Jednou z definičních praktik, které tramping provází, je pobyt a přespávání v přírodě. Tato činnost probíhá v trampingu ve dvou polohách. První je trávení času na trampské osadě, druhou pak volné táboření v lese. Obě polohy jsou dodnes velmi oblíbené a mezi trampy vyhledávané. Zároveň tvoří jeden z pilířů samotné trampské subkultury. Pro výzkum v trampingu je nezbytností se s těmito dvěma polohami setkat. Úlohou tohoto příspěv­ku není definovat co je to tramping, nýbrž přiblížit obecné kontury proble­matiky antropologického výzkumu v oblasti trampingu, možná související úskalí, která provází badatele i samotné trampy, a také současnou podobu trampských osad a kempů. Zároveň také poukázat na praktické skutečnos­ti spojené s terénním výzkumem tohoto fenoménu a zamyslet se nad tím, jaký dopad může pro trampskou kulturu přinášet jeho současná popularita a jakým nástrahám mohou čelit výzkumníci při výzkumech. Příspěvek vychází z reflexe mých zkušeností v oblasti českého trampingu, a především z terénního výzkumu, který jsem na toto téma prováděla.

zip článek ke stažení

Autorka: Laura Kolačkovska

Cieľom príspevku je popísať rituál căluş z Rumunska. Je to pôsobivý rituál, ktorý sa praktizuje počas Svätodušných sviatkov. Hlavnými aktérmi sú muži − căluşari. Neoddeliteľnou súčasťou rituálu sú mužské palicové/ mečové tance. Z pôvodného rurálneho prostredia sa dostal na pódiá a stal sa predmetom súťaží. Căluş bol a je vnímaný ako identifikačný symbol, reprezentatívny tanec Rumunska.

zip článek ke stažení

Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay