Autor: Pavel Vaculík
Úlohou tohoto příspěvku je vůbec poprvé pomocí dobového tisku a reklamy v něm zmapovat a jasně doložit místa vystoupení největšího pojízdného cirkusu všech dob Barnum Bailey, americké ikony zábavního průmyslu a fabriky na sny, který v roce 1901 ojediněle a naposledy navštívil také naše území. Při své pouti Evropou se z Německa nakrátko vydal přes nedaleké České Budějovice rovněž k nám, kdy se doposud přesně netušilo, kudy putoval a v jakých městech se vlastně konala vystoupení. Tato ukázka americké pýchy zanechala na dlouhé roky nejen v Čechách a na Moravě na tehdejší dobu jedinečný dojem a marketingové dovednosti tohoto světového podniku byly impulsem jak pro velké evropské budoucí podniky, tak i pro náš český nejslavnější a největší cirkus Kludský. Pojem barnumská reklama ostatně přetrvává dodnes, a i souhra všech zúčastněných profesí se staly celosvětovou legendou. Jen těžko se i ostatním po tomto spektakulárním působení a zážitku z viděného dařilo či spíše nedařilo je překonat a zůstávají celosvětovým pojmem dokonalosti, píle a sebeprezentace. Nikdo po nich už u nejen nás nedokázal přepravit na 4 vlacích po 17 vagonech a v neuvěřitelných 20 dnech uspořádat velkolepá představení v celkem 13 různých našich velkých městech, o kterých se podnes tradují nejroztodivnější zkazky a příběhy. Článek vůbec poprvé odhaluje a celistvě rozkrývá jak program, tak složení personálu i vystupujících a mnohé další této obdivuhodné šňůry, která poznamenala mnohé další generace ať už orálně předávaným nebo postupně se nabalujícím a přikrášleným historkám, které se váží k jen krátkému „prolétnutí“ této „největší podívané na zeměkouli“ také naším územím.
Autor: Libor Vodička
Studie se zabývá činohrou Národního divadla v době vedení prof. M. Lukeše. Všímá si strategií dobových aktérů v rámci kontextu politicky a společensky pozoruhodného období tzv. přestavby. Nejen toho, jak se doba odrazila v dramaturgii repertoáru naší první činohry, ale také pokusů revitalizovat herecký soubor ND, rozšířit a stabilizovat personální obsazení klíčových uměleckých funkcí (režie, dramaturgie) a otevřít ND širšímu společenskému dialogu, což vyvrcholilo ve spontánním procesu tzv. sametové revoluce, stávce vysokoškolských studentů a divadelníků v listopadu 1989.
Autor: Josef Kubát
Článek je založený na rozhovoru se Sharon Berousek. Přibližuje její každodenní život a poukazuje na podobnosti a odlišnost s ostatními ženami, které část života strávily v cirkusové rodině Joo. Článek na příkladě Sharon Berousek všeobecně přibližuje, jak se mění život žen u cirkusu s ohledem nejen na aktuální problémy typu Covid-19, ekonomickou situaci a legislativní změny, ale také na pozadí dlouhodobých trendů. Tím míním digitalizaci zábavy spojenou s internetem. V případě Sharon Berousek je taktéž podstatným formujícím životním faktorem její výchova, která probíhala převážně v zahraničí a další aspekty globalizovaného života spojeného s polistopadovým vývojem. Témata spojená s postmoderním životem jako přerozdělení rolí žen a mužů se slovy respondentek příliš neřeší, jelikož u cirkusu byl podle nich vždy vyrovnaný přístup k právům a povinnostem obou pohlaví
Autor: Petr Frischmann
Příspěvek zkoumá problematiku společenského diktátu zábavnosti jako důsledku proměny komunikačního a informačního paradigmatu ve světle vpádu komerčních marketingových forem komunikace do ostatních oblastí společenského diskurzu. Upozorňuje na potenciál klamavosti informací založených na zábavnosti a humoru. Autor se zabývá otázkou rizik a limit možné právní a mimoprávní regulace. Východisko nachází v posilování marketingové gramotnosti využívající poznatků společenských věd, zejména poznatků spotřebitelského práva, zkoumajícího efekty marketingové klamavosti využívající k dosažení komerční úspěšnosti prvků humoru a nadsázky.
Autor: Hanuš Jordan
Specifika českého cirkusu vycházející z představení tradičních českých kočovných loutkářů. Četná jezdecká cirkusová představení pro městské obyvatelstvo. Místa cirkusových představení. Stálé cirkusové stavby se v českých zemích dlouhodobě nevyužívají. Vývoj tohoto fenoménu – od Theatre Varieté (Karlín u Prahy) k stálému cirusu Beskyd v Ostravě (dnes Moravskoslezský kraj). Význam velkocirkusu Kludský. Zánik soukromých cirkusů na počátku 50. let 20. stol. Odlišná období rozkvětu a krizí v českém a evropském cirkusu. Soužití tradičního cirkusu se zvířaty a tzv. nového cirkusu. Problematika rozvoje a úpadku soukromých tradičních cirkusů. Perspektivy a naděje českého cirkusu.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení