Autoři: Karel Bobek, Pavel Hájek, Hana Kubíčková, Karel Jedlička

 Příspěvek popisuje ekonomicky dostupnou metodu rekonstrukce třídimenzionálního tvaru předlohy v digitálním prostředí, založenou na průsekové fotogrammetrii z perspektivy evidence movitého kulturně hodnotného majetku. Nejprve metodu zasazuje do kontextu současných i historických způsobů evidence movitého kulturního majetku. Poté stručně popisuje principy jejího fungování a srovnává ji s velmi přesným způsobem dokumentace formou laserového skenování. Srovnání je založeno na hodnocení objemových rozdílů a ukazuje, že z hlediska přesnosti tato metoda má svoje místo mezi metodami dokumentace tvaru zájmového objektu. Studie v závěru popisuje i limity metody, zejména pro tvarově složité a/nebo nekontrastní předlohy.

  článek ke stažení

Autor: Marie Vosáhlová

Cílem studie je nastínit základní rysy historického vývoje etnopsychiatrie jako relativně nové antropologické disciplíny. Pozornost bude věnována jak vymezení pojmu, tak zásadním osobnostem této subdisciplíny, jimiž jsou zejména Henri Ellenberger, George Devereux a Artur Kleinman. Pozornost bude věnována i proudu tzv. antipsychiatrie.

článek ke stažení

Autor: Václav Soukup

Předmětem studie je teoretická deskripce, analýza a interpretace smrti jako tematické oblasti výzkumů antropologie náboženství a antropologie smrti. Na smrt je pohlíženo jako na biokulturní fenomén a sociokulturní konstrukci, kterou je možné prezentovat v konkrétním historickém a sociálním kontextu jako sémiotický text. V ohnisku zájmu je komparativní reflexe smrti v aztécké a mayské civilizaci. Cílem studie je přispět, alespoň dílčím způsobem, k rozpracování nosného antropologického tématu z perspektivy antropologie náboženství a antropologie smrti.

článek ke stažení

Autor: Marie Šotolová

Příspěvek se věnuje medu provázejícímu člověka od pravěku, kdy ho vyhledával v hnízdech divoce žijících včel. Avšak již prvé velké civilizace na Předním východě a v Egyptě ho získávaly od včelstev chovaných cíleně. Med byl jak sladidlem, surovinou pro výrobu alkoholických nápojů (hlavně medoviny), tak statusovou potravinou, léčivem, ekvivalentem mzdy a obětinou. Všechny tyto vlastnosti provázely med společně se šířením včelařství až na naše území, a to od raného středověku. Po krátkém historickém exkurzu sledujícím použití medu v antice se text zaměřuje na spojitost medu s obřady a obyčeji, poznamenané zdejší kulturou se svými židovsko-křesťanskými kořeny. Svou roli zároveň hraje užití medu a technologie těžby medu.

  článek ke stažení

Autor: Veronika Šimková

Tento příspěvek se zabývá obrazem, nahlížením a konečně i postavením žen v české diplomacii optikou feministické antropologie. Příspěvek se zaměřuje na kulturní ovlivnění vnímání žen v zahraniční službě a zaznamenává osobní zkušenosti českých žen v diplomacii v rámci autorkou provedené případové studie. Hlavním zjištěným výsledkem je, že ačkoliv jsou si formálně žena s mužem v diplomacii rovni a oběma je tento profesní obor stejnou měrou otevřen, ženy stále čelí kromě systémových překážek i překážkám společenským, které jim jejich již tak náročnou práci znesnadňují.

článek ke stažení