Autor: PhDr. Jan Vávra, Ph.D., PhDr. Miloslav Lapka, CSc.

V této kvantitativní případové studii se zabýváme hodnocením změn klimatu obyvateli České republiky, dále pak uhlíkovou stopou jejich domácností a vztahem mezi jejich názory a emisemi CO2. Jednotlivci, respektive domácnosti, jsou důležitými aktéry procesu zmírňování změn klimatu – domácnosti produkují podstatnou část z celkového množství emisí CO2 v Evropě. Navíc, žádné politické a ekonomické opatření sloužící ke zmírňování změn klimatu se neobejde bez podpory veřejnosti. V duchu našeho pojetí současné kulturní ekologie se snažíme v této práci najít vztah mezi lidskými postoji, chováním a environmentálními dopady tohoto chování. V roce 2010 bylo provedeno dotazníkové šetření na výběrovém souboru obyvatel Jihočeského kraje. Respondenti byli, mimo jiné, dotazováni na hodnocení změn klimatu (příčiny, důsledky, důvěryhodnost atd.). Také obdrželi tzv. CO2 kalkulačku, část dotazníku, ve které vyplnili spotřebu energie ve svých domácnostech v různých kategoriích: vytápění, elektřina, používání automobilu a hromadné dopravy, létání a spotřeba potravin. Pro potřeby naší analýzy jsme z názorů respondentů vytvořili jeden indikátor, tzv. konstrukt povědomí o změnách klimatu, který ukazuje, nakolik jsou respondenti přesvědčeni o vážnosti tohoto problému. Podle vlastní metodologie jsme dále spočítali emise CO2 domácností respondentů v jednotlivých kategoriích. Následně jsme zkoumali s jakými socio-demografi ckými faktory je povědomí o změnách klimatu spojeno a zda koreluje s emisemi domácností. Povědomí o změnách klimatu je nejvíce ovlivněno počtem členů domácnosti a tím zda respondenti bydlí ve městě nebo na venkově. Vliv pohlaví, věku, ani vzdělání nebyl prokázán. Největší množství emisí produkují domácnosti topením a spotřebou potravin. Téměř zanedbatelné jsou emise respondentů z veřejné dopravy a z létání. Jedinou skupinou emisí, u které koreluje přesvědčení o závažnosti změn klimatu s nižším množstvím emisí, je vytápění. Toto je ovšem ovlivněno velikostí domácností. U ostatních skupin nebyla žádná korelace prokázána. Množství emisí je velmi pravděpodobně ovlivněno jinými proměnnými, které vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku, nebylo možné postihnout. Podrobná analýza vztahu uhlíkové stopy domácností v jednotlivých emisních kategoriích a různých socio-demografi ckých charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, bydliště, příjem), typu obydlí (dům, byt), hodnot či životních stylů je výzvou pro další výzkum.

článek ke stažení