Autor: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc.

V práci byly analyzovány metrické charakteristiky skeletů mužů  a žen pocházející z deseti různých populací Homo sapiens – od archaických forem až po pozdně neolitické populace. Zvláštní pozornost jsme věnovali rekonstrukci biologických charakteristik velikosti a tvaru těla, rekonstrukci výšky, hmotnosti, kosterního BMI a Rohrerova indexu. V tomto ohledu jsme se zaměřili na pohlavní rozdíly ve stavbě těla a jeho velikosti. U gravettské populace jsme pak hodnoty pro jedince, muže i ženy. Ukázalo se, že ženy jsou u gravettských populací výrazně menší a mnohem robustnější než muži, a to jak ve střední Evropě, tak i v mediterránu. Podrobnější analýza však ukázala, že některé z žen jsou sice malé, ale štíhlé, většina je však malých a velmi robustních. Nalezli jsme určitou souvislost mezi stavbou těla žen  v období gravettiénu a charakterem skulptur žen z tohoto období. Sošky jistě nevyjadřují pouze biologické charakteristiky žen v období gravettiénu, ale je zřejmé, že část žen byla robustních s nezanedbatelným množstvím podkožního tuku a část žen štíhlá. O tom vypovídá jak stavba koster, tak i základní charakteristiky sošek zobrazující „plnoštíhlé“ ženy. Zdá se tedy, že na formování charakteristik venuší v gravettiénu se výrazně podílelo nejen umělecké ztvárnění, ale i biologické a genderové charakteristiky žen, které byly zobrazovány. Existence „štíhlých“ žen by pak mohla naznačovat i dobrou „ekonomickou“ situaci gravettských populací.

článek ke stažení