Autorka: Jana Šafaříková

Ačkoli konzumace hmyzu je nedílnou součástí dějin lidstva a v mnoha kulturách je praktikována dodnes, zejména v evropském kulturním okruhu je entomofagie zatížena negativními konotacemi a spojována se smrtí, rozkladem a nemocemi, a na pojídání hmyzu se vztahují potravinová tabu. Přesto i zde se v posledních letech objevují snahy o využívání hmyzu coby zdroje potravy, a to v rovině vědecké i praktické: na jedné straně vznikají studie popisující technickou a logistickou stránku věci, na druhé straně se experimentuje s reálným využitím hmyzu ve výrobě potravin. Ty bývají prezentovány coby exkluzivní zboží, zatím cílící na zájemce s vyšším zájmem o ekologii a zdravý životní styl. Pokud se má hmyz nicméně stát širší součástí jídelníčku, je třeba brát v potaz faktory nejen biologické a ekologické, ale také kulturní: Silný odpor vůči entomofagii je do značné míry naučený. Vzniká během socializace
a enkulturace, podporuje sociální kohezi a podílí se na vytváření a udržování individuální a kolektivní identity. Pocit odporu vůči hmyzu je pevně ukotven v základu pohledu na svět a představuje významnou, zdánlivě nepřekonatelnou psychologickou hranici.