Autor: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc.

Nové a přesnější datování svrchně paleolitických lokalit mění náš názor na vývoj lidských populací v tomto období. Nové metody datování umožňují přesnější rekonstrukci evoluce svrchně paleolitických populací anatomicky moderního člověka. Celý proces byl ve skutečnosti podstatně delší a složitější, ale mnohem lépe odpovídal paleoklimatologickým a paleoekologickým charakteristikám megainterstadiálu MOIS 3 i jeho jednotlivým fázím, podmínkách v jednotlivých interstadiálech a stadiálech. Komplexní pohled na vývoj člověka ve svrchním paleolitu neumožnily jen nové metody datování, ale i pokrok v paleovědách, stratigrafi i, paleoekologii a paleoklimatologii. Koexistence AMČ s neandrtálci byla určitě kratší a méně dramatická než se donedávna soudilo. Kultury raného svrchního paleolitu se mohly po určitou doby vyvíjet/ koexistovat paralelně. Gravetská kultura byla dominantní minimálně 17 až 18 tisíc let. Nejstarší výskyt gravettiénu okolo 37 – 38 tisíc let byl zaznamenán v západní, střední a možná i východní Evropě (Kostěnki). Mohutný rozvoj gravetiénu spolu s významným rozvojem technologií i kultury, který podle nově datovaných lokalit svrchně paleolitického člověka trval téměř 20 tisíc let, představoval klíčové období v evoluci člověka ve svrchním pleistocénu Evropy.

zip článek ke stažení