Autor: Ing. Zdeněk Vondra

Kulturní dědictví představuje hodnotu jak ve své existenci samotné, tak především v informacích, které uchovává a které umožňují získávat nové znalosti, čímž prohlubují lidské poznání o historii, vědě a kultuře. Komunikace těchto informací je základním předpokladem jejich využití. V otázkách komunikace je důležitým aspektem cílová skupina, která má tyto informace poptává, respektive její profil. Multimediální technologie a multimédia obecně představují skrze synergické propojování sdělovacích rovin nástroj efektivnější komunikace informací v polohách srozumitelnosti, intenzity, rychlosti, zřetelnosti nebo prožitkovosti. Multimediální komunikace se tak stává nástrojem efektivnější prezentace poznatků studia kulturního dědictví a tím také jeho animace. Používání multimédií je postaveno na konceptuálních znalostech komunikace s přesahem do psychologie, kognitivních věd a aktuálně dostupných technologií, které multimediální komunikaci umožňují. Na základě znalosti cílové skupiny a užití vhodného multimediálního nástroje lze navrhnout takovou komunikaci, která bude dané cílové skupině vyhovovat a umožní naplnit její cíle spojené s poptávkou po informacích uchovaných v kulturním dědictví. Cílem tohoto textu je zahájit práci na metodice multimediální prezentace kulturního dědictví malých a středních subjektů. V textu je zpracováno základní pojmenování a vymezení vstupujících poznatků včetně jejich syntézy, která předznamenává budoucí principy metodiky. Na základě zjištěných závěrů vznikají podklady a cíle pro další výzkum.

článek ke stažení